Evropský nápad přimíchávat biosložku do paliv prošel vývojem. Zkraje se tato myšlenka zdála, jako správná cesta pro snížení závislosti na ropě, podpoře zemědělství a v boji se skleníkovými plyny. Na základě toho vydala EU nařízení pro přimíchávání biosložek do paliv. Evropské státy začaly postupně toto nařízení plnit. Česká republika zavedla povinnost přimíchávat biosložky do paliv v roce 2007. Zkraje se jednalo o 5% a později o 10% biosložky v palivě. Což se rozlišuje označením na tankovací pistoli na E5 a E10.
Do nafty metylester mastných kyselin. Ten se u nás získává zejména z řepkového oleje a do benzinu se používá bioethanol – biolíh, dražší varianta ETBE. Obavy z negativního vlivu na spalovací motory díky přimíchávání biosložek měly vyvrátit studie. V USA testovali vliv různých biosložek na motory z výsledku, že zatížení motoru při spalování paliva s biosložkou nemá zásadní vliv na životnost motorů. Ne vždy to tak musí být. Za prvé je nutné vzít v úvahu, že laboratorní výsledky se nemusí vždy slučovat s praxí. Jako příklad lze uvést vozy, které byly vyrobeny před novým tisíciletím. Tam negativní vliv biosložky v palivu nelze zpochybnit. Moderní auta by již měla být údajně vyráběná s ohledem na toto palivo a neměla by vozům škodit. Ale je tomu skutečně tak?
Otazníky nad tím, zda biopaliva škodí i moderním vozům nebo ne, zůstávají. Pro ilustraci lze uvést doporučení prodejců a výrobců různých strojů, které používají spalovací motory. Tito odborníci radí vyhnout se pokud možno palivu s bioethanolem. Uvádí, že jeho přítomnost způsobuje kolísavou kvalitu paliva. Motory značně trpí díky tomu, že se z takového paliva tvoří zvýšené množství usazenin. To snižuje výkon a životnost stroje. Jedná se o známé pryskyřičné usazeniny. Ty mají za následek zanášení trysek, kanálků a karburaci. Přitom tyto problémy neřeší jenom stroje typu sekačky na trávu, ale třeba i motorky, kde se nedoporučuje nechávat levnější verze benzínu s biopalivem v nádrži při zazimování mašiny. Ostatně i výrobce těchto paliv uvádějí sníženou dobu skladovatelnosti těchto paliv. Toto vše jasně klade otázku, zda jsou i nová auta dostatečně imunní před těmito negativními jevy biopaliv a kolik oprav motorů mohou mít na svědomí?
Není benzín jako benzín. Do prémiového benzínu se přimíchává místo levnější biosložky výrobně náročnější ETBE. Toto palivo se doporučuje do motorek. Minimálně při zazimování, aby se zabránilo negativním vlivům výše popsaným. Takže lidé, co chtějí udržet své auto po delší dobu v dobré kondici, by měli zvážit, zda není lepší tankovat prémiová paliva. Což zvyšuje náklady na dopravu, které i bez toho neúměrně rostou.
Otázka je, zda všechny tyto komplikace stojí za to a zda biopaliva nabízí jako protihodnotu dostatečné snížení emise skleníkových plynů a tím přispívají ke snížení oteplování? Ani v tomto případě nelze jednoznačně odpovědět kladně. Existuje studie, která to popírá. Podle ní mohou biopaliva produkovat až o 20% více skleníkových plynů než čisté palivo z ropy. Jako hlavní důvod se uvádí, že při pěstování řepky je potřeba velké množství dusíkatých hnojiv. To má jednoznačně negativní vliv na půdu, zemědělství a krajinu vůbec. Nejde jen o zápach z nekonečných lán pěstované řepky, ale i o negativní dopad na drobnou faunu. Spalování takového paliva pak vede k tomu, že se uvolňuje oxid dusný do ovzduší.
Je pak otázkou, zda jsou biopaliva skutečně prospěšná v boji s klimatickými změnami, nebo mylnou cestou, která slouží jen jako dobrý byznys pro obchodníky s biopalivy. Proto se mohlo zdát na jaře dobrou zprávou, že vláda schválila zrušení povinnosti přimíchávat biosložky do paliv. Vláda tento krok sice nezdůvodnila klimatickými otázkami a smyslem biopaliv, ale z důvodů snížení ceny benzínu a nafty po jejich nebývalém zvyšování. Počáteční radost starostlivých vlastníků aut brzo vystřídal fakt, že se od té doby stále nic nezměnilo a ani změnit nemusí. Za prvé se nejedná o zákaz, ale jen zrušení povinnosti, která nemusí být pro obchodníky s biopalivy akceptovaná. Ostatně není tajemstvím, že největší obchodník s biopalivy v ČR je Agrofert. Jeho vlastník je zvyklý na střed zájmů a prosazování svých zájmů všemi prostředky. Proto je víc než jasné, že lobby je v této oblasti silné a těžko by se dobrovolně vzdalo výdělku z biopaliv.